Památky

Praha 1 - Staré Město, Na Příkopě

Prašná brána, jedna z nejvýraznějších památek pozdně gotické Prahy, byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná, pocházející z 1. pol. 13. století. Prašnou branou vstupovala do města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory.
Tudy také vcházely na území města korunovační průvody českých králů. Prašná brána tak zahajuje Korunovační či Královskou cestu na Pražský hrad.
Základní kámen byl položen v roce 1475, stavbu řídil stavitel Václav, od roku 1478 Matěj Rejsek, který zčásti provedl i bohatou sochařskou výzdobu. Věž byla založena na dně hradebního příkopu cca 9 m pod dnešním terénem. Později byl příkop zasypáván, po založení Nového Města ztratil svůj význam, a zmizel i most vedoucí k průjezdu. Od roku 1488 zůstala brána nedokončena zřejmě proto, že královská rezidence přesídlila ze Starého Města opět na Hrad. Další stavební práce byly obnoveny až roku 1592 za primátora Krocína z Drahobejle, kdy byl vybudován nový vchod a točité schodiště (používá se dodnes). Předtím byl přístup pouze pavlačí z Královského dvora. Dnešní název Prašná (původně Nová) se používá od začátku 18. století, kdy brána sloužila jako skladiště střelného prachu.
Roku 1757 byla poškozena pruskou střelbou a roku 1817 byla odstraněna všechna poškozená plastická výzdoba. Roku 1823 byly na věži umístěny hodiny, později odstraněny. Dnešní stav pochází z let 1875 - 86, kdy byla Prašná brána restaurována a dostavěna v pseudogotickém stylu arch. Josefem Mockerem za spolupráce významných českých sochařů např. Bohuslava Schnircha a Ludvíka Šimka. První patro zaklenul stavitel hvězdovou klenbou, druhé patro síťovou klenbou. Průjezd má síťovou klenbu a brána je zakončena ochozem a dlátovou střechou. První patro ze strany Celetné zdobí sochy Jiřího z Poděbrad a Vladislava II., z druhé strany Přemysla Otakara II. a Karla IV. Sochy králů jsou obklopeny znaky zemí, kterým vládli. V rozích jsou alegorie panovnických ctností. Nad sochami panovníků jsou okřídlení andělé a na čtyřech rohových sloupech lev se znakem Starého Města pražského. Ve výši druhého patra jsou sochy českých patronů a světců, v jejich středu na východní straně Kristus, na západní straně Panna Maria s dítětem. Průčelí do Celetné ulice nese sochy Adama a Evy, protilehlé průčelí sochy sv. Petra a Pavla. U cimbuří jsou znaky českých královských měst. Nad průjezdem na východě je poprsí rytíře s páskou s latinským nápisem s tímto významem: Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro. Na západní straně poprsí Matěje Rejska, který drží pásku s touto latinskou prosbou: Ó měšťane, odpusťte nehodným lidem žijícím bez zákona, působiti násilí mě, nádobě ušlechtilé. Na straně sousedící s Obecním domem jsou zbytky gotické plastické výzdoby představující lehce pohoršlivé výjevy. Ze strany od Obecního domu je mezi poschodími zvláštní arkýř, který sloužil jako klozet. Břidlicová střecha se čtyřmi nárožními 6 m vysokými věžičkami je u ochozu poseta nejrůznějšími podpisy návštěvníků, nejstarší pocházejí z roku 1821 a 1844.
Generální oprava byla provedena v letech 1961 - 63, dílčí rekonstrukce sochařské výzdoby v roce 1992.
Prašná brána je vysoká 65 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů, točité schodiště má 186 kamenných stupňů.